Bez obsahu, bez reflektování aktuálních problémů a názorů občanů, bez špetky politické kultury a úcty k parlamentní demokracii. Tak na mě působí česká politická scéna. Odpudivě a trapně.
Čtyři roky jsme o poslancích hnutí ANO neslyšeli. Viděli jsme pár profláknutých tváří v televizi... Babiš, Faltýnek, Jourová (nasazující život za zájmy Bruselu), Pelikán (nasazující život za zájmy muslimů), ale těch asi 50 poslanců, co ANO má ve sněmovně, se neozývalo a všem stačilo ujištění, že poslušně zvedají ruce pro všechny svobodu likvidující zákony a regulace, navrhované českou vládou. Při jednání o vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání, jako by se probudili a po čtyřech letech předvedli přehlídku loajality (slušně řečeno) ke svému vůdci. Asi je to to jediné, čemu rozumí a k čemu se dokáží vyjádřit. Sedm hodin se střídali u řečniště, aby dali najevo svou oddanost k nejvyššímu, aby obvinili všechny ostatní z kampaně a účelového načasování aféry.
Média tedy mají dostatek „lehkých“ témat ke speciálům vysílání, závažné problémy jdou stranou, nikdo je neřeší a mám dojem, že ani řešit nechce. Vyžadovalo by to totiž kompetenci, rozum a odvahu, kteréžto rysy vládní politici dlouhodobě postrádají. Zle českému občanovi nemusí být jen kvůli oligarchově hnutí pro bezpáteřní kariéristy, ale i z toho, co sleduje v rámci předvolební kampaně tří stran, které spolu šťastně a spokojeně čtyři roky vládly a čtyři roky prohlasovávaly jeden nesmysl za druhým. Zákony, omezující svobodu občana (zákaz kouření v restauracích, pamlsková vyhláška do škol, elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení DPH, prolomení domovní svobody za účele kontroly toho, čím lidé topí, atd.) a zahraničněpolitická stanoviska ohrožující naší bezpečnost a suverenitu (odmítnutí zvýšení výdajů na obranu a armádu, odpor vůči migračním kvótám jen tak na oko, skandální vyžvanění tajných informací ministry vlády, kteří poškodili naši důvěryhodnost ve světě a udělali z naší zahraniční politiky kabaret, kde se střídají desítky stanovisek a kde se prezentují desítky protichůdných názorů, ale žádný konsensus ohledně českých národních zájmů, které bychom měli ve světě hájit a prosazovat, přijat nebyl).
Teď se vládní strany (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) tváří, že v žádné společné vládě nebyly a že za všechno špatné může tu druhý, tu třetí koaliční partner. Nenechme se manipulovat tímhle trapným divadlem a osobními šarvátkami vládních politiků. Svobodný občan ví, že Sobotkova koaliční vláda tu čtyři roky prosazovala politiku namířenou proti zájmům občanů a proti zájmům České republiky. Zaorálek seděl čtyři roky s Babišem a Bělobrádkem v jedné vládě, možná se občas i hádali, ale nakonec vždy prosadili zákony, jejichž důsledky pociťuje už snad každý občan a jen málokdo je vnímá pozitivně. Je na čase změnit kurz. Domácí politika musí být znovu o řešení problémů občanů, ne o řešení problémů koaličních partnerů. Zahraniční politika musí být o národních zájmech, nikoliv o tom, jak se co nejlépe zavděčit mocným. Je na čase, jak říká Václav Klaus ml., vrátit lidem jejich zemi a bránit normální, svobodný svět.
