Jenže k tomu, abyste se stal elitou, nestačí jen to, že se budete angažovat. Je nutné se angažovat pro dobrou věc. A navíc - na elitu nemůžete pasovat sám sebe, a už vůbec se elitou nestanete tím, že se jen vůči někomu vymezíte - například vůči těm, kteří se neangažují.

Jungmann, Palacký nebo Dobrovský se nestali elitami tím, že by své "elitářství" plánovali. Stali se elitami svým výjimečným dílem. Aneb jak praví jedna velká moudrost - umělce z člověka nedělá talent, ale dílo.

Pokud jste se rozhodl "vnucovat nám své myšlenky zas a znova", tak jste na nejlepší cestě stát se diktátorem.

Z elitářství Vás nikdo neobviňuje, sám jste se tak pasoval. Právě proto nemáte žádné morální právo soudit někoho za pasivitu. Měl byste nejprve pochopit, že každý nemá sílu ani schopnosti se angažovat. Jsou lidé, kteří se celým svým srdcem angažují ve svém povolání nebo ve své rodině.

Správný politik naslouchá lidem, za rádce si bere vyšší princip mravní, a na základě toho pak formuluje své názory a koná. Měl by konat vždy tak, aby "ovoce jeho činů bylo dobré". Pak mu lidé prominou i případný omyl.

Díky za komentář. Přemýšlím, jestli to je splnění účelu textu, nebo nějaké nepochopení z Vaší strany. Především doporučuji, abyste si přečetl mé další blogy - PRO co jsem, proti čemu se vymezuji. Úmyslně jsem do perexu napsal „ironicky i vážně“, kdyby to někdo třeba nepochopil... na elitu jsem se vážně nepasoval . Elitářství se mi příčí a v blogu se snažím ukázat, jak je to na jednu stranu vtipné a na druhou stranu smutné - co vede k elitářství. Vaše „cesta k diktátorovi“ je naprosto přesné označení! Tak to totiž dopadne v důsledku oné lhostejnosti a pasivity. Vy vidíte, že lidé nemají sílu se angažovat, angažují se v rodině či povolání - výborně. Já to vidím hlavně z hlediska vlastní dospívající generace - ta měla v historii vždy sílu se angažovat, dneska je mi smutno z jejího nezájmu o cokoliv „vážného“. A nejde jen o angažování se, ale i o sledování dění! V tomto ohledu jsou na tom předchozí generace ještě skvěle.