Krev pro Brusel

Kam až jsou ochotní zajít příznivci či odpůrci odchodu Spojeného království z EU se můžeme jen domnívat. Skryté úmysly, kamufláže, strategické kriminální činy? Pravda nám zůstane utajená.

Čerstvé šokující zprávy hlásí, že britská poslankyně za levicovou Labouristickou stranu Jo Coxová se stala obětí útoku pravicového radikála, který ji měl několikrát postřelit a pobodat. Soudě dle titulků informačních serverů je však naprosto nejzásadnější skutečnost, že poslankyně je odpůrkyní odchodu Spojeného království z Evropské unie a že tento její pro-unijní postoj byl zřejmě klíčový pro její osud. Můžete mě označit za konspiračního teoretika, ale nemůžu si pomoci a jsem nucen přemýšlet, jak je možné, že něco takového ochromí britskou veřejnost a média týden před zásadním historickým referendem, shodou okolností ve dnech, kdy všechny průzkumy a ankety dávají výrazný náskok tzv. Brexitu, tedy očekávají, že občané Spojeného království si zvolí odchod z Evropské unie.

Vybavuje se mi slovenský film z roku 2013 „Kandidát“, ve kterém volební tým hledá způsoby, jak za každou cenu protlačit svého nevýrazného kandidáta do prezidentské funkce. Na otázku, jakého prezidenta by lidé chtěli, si nakonec odpoví: „Někoho, jako byl Kennedy.“ To je přivede k myšlence naaranžovat před samotným kandidátem utajený atentát v přímém přenosu a díky tomu z něj posléze udělat mučedníka a skrze lidský soucit zmanipulovat mínění veřejnosti v jeho prospěch. Z původně naaranžovaného atentátu se stává atentát realistický, kandidát umírá a původní předpoklady se alespoň zčásti naplňují - část volebního týmu se rozhodne skutečně ze svého zesnulého kandidáta udělat mučedníka a založit politickou stranu jeho „následovníků“. Podíváme li se do historie, zjistíme, že každý demokratický politik, který se stal obětí úspěšného či neúspěšného atentátu, se posmrtně dočkal někdy až nezasloužené glorifikace a jeho osobnost byla zneužita mnohými dalšími v různých kampaních a bojích o moc (Caesar, Lincoln, Rašín, Kennedy, Reagan, Palme...) 

Pokud Britové odhlasují odchod z EU, nebude již cesty zpět. Nestane se to, že si Brusel nadiktuje opakování referenda do té doby, dokud výsledek nebude v jeho prospěch tak, jak tomu bylo při schvalování Lisabonské smlouvy. Bude to rychlé, bude to jasné a bude to pravděpodobně začátek konce Evropské unie, jak ji dnes známe.

Jakékoliv násilí, natož spáchané na ženě, je odsouzeníhodné, zvrhlé a má být po zásluze potrestáno. Doufám samozřejmě, že tomu tak bude i v tomto případě a doufám, že i přes kritický stav, ve kterém nyní poslankyně Coxová je, se lékařům podaří její život zachránit. Pravdu o možná skrytých úmyslech útočníka se zřejmě nedozvíme - nejsme v systému, kde by byla média nezávislá na politické korektnosti a „správném“ informování. Nepřipadá mi zrovna pravděpodobné, aby nějaký blázen svým zvrhlým činem poškodil kampaň za odchod z EU, jehož byl dle médií příznivcem. Možná to byl vychytralý, možná někým dobře připravený čin, jehož důsledkem mělo být strategické prezentování příznivců odchodu coby hloupých, bezcitných a násilnických buranů - znovu zdůrazňuji, že pouhý týden před referendem a v době, kdy průzkumy favorizují odchod z EU. A že tato událost výrazně zasáhne do kampaně a rozhodování Britů na poslední chvíli, o tom snad nemůže být pochyb. Stejně jako o tom, který tábor bude z tragického osudu Jo Coxové nemravně těžit.